|
|
Porovnání vlivu bisfenolů na parentní a diferencované H9c2 buňky
Macáková, Barbora ; Jirkovský, Eduard (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Barbora Macáková Školiteľ: PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. Názov diplomovej práce: Porovnanie vplyvu bisfenolov na parentné a diferencované H9c2 bunky Bisfenoly je skupina látok vyskytujúca sa vo veľkej miere v produktoch a v životnom prostredí. Ich možná toxicita na ľudské zdravie je stále v procese študovania,pričom priamy účinok enviromentálne relevantných dávok nebol pozorovaný. Tieto endokrinné disruptory pôsobia na rôzne receptory v tele a taktiež nie je vylúčený vplyv na kardiovaskulárny systém. Najviac preskúmanou látkou je BPA, ktorý je postupne nahradzovaný svojimi analógmi, ktoré ale nie sú z veľkej časti tak preskúmané. V tejto práci sme sa zamerali na vplyv bisfenolov BP, M a S na diferenciáciu H9c2 buniek, ako modelu, s možnými negatívnymi účinkami na vývoj srdca a jeho regenerácii po poškodení. Bunková línia H9c2 majú nediferencovaný fenotyp ale môžu byť ľahko nasmerované k diferenciácii za určitých podmienok. Skúmaný bol vplyv bisfenolov na diferencované bunky a zmeny v expresii vybraných markerov (GATA4, Hand2, Tnnt2, Myog) diferenciácie (transkripčných faktorov). Dané protokoly boli sledované 9 dní a líšili sa prídavkom fetálneho hovädzieho séra (1 % alebo 10 %), all-trans...
|
|
|
Characterization of different differentiation protocols of H9c2 cardiomyoblasts
Gardianová, Anna ; Jirkovský, Eduard (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Anna Gardianová Školiteľ: PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. Názov diplomovej práce: Charakterizácia rôznych diferenciačných protokolov H9c2 kardiomyoblastov Bunková diferenciácia je bežný proces vo vývoji mnohobunkového organizmu, kedy dochádza k zmene bunkového vzhľadu a funkcie. Proces diferenciácie zohráva významnú úlohu aj pri oprave poškodených tkanív. Niektoré chemické látky môžu negatívne ovplyvniť tieto procesy, a tým ovplyvniť i ľudské zdravie. V tejto práci sme sa zamerali na charakterizáciu procesu diferenciácie bunkovej línie H9c2 použitím rôznych publikovaných diferenciačných protokolov, a popísali v čase zmeny v morfológii (výskyt viacjadrových a predĺžených buniek) a expresii mRNA vybraných markerov typických pre fenotyp srdcového (cTnT, Hand2, GATA4) alebo kostrového (myogenín) svalu. Proces diferenciácie sme sledovali po dobu 15 dní a jednotlivé protokoly sa líšili prídavkom fetálneho hovädzieho séra (FBS, 1 % alebo 10 %) a all-trans-retinovej kyseliny (ATRA, 10 nmol/L) do kultivačného média Dulbecco's Modified Eagle's Medium. Z pozorovaných výsledkov môžeme povedať, že všetky použité protokoly viedli k diferenciácii buniek, ktorá sa ale kvantitatívne i kvalitatívne menila a...
|
|
|
Funkčně genomická a farmakogenomická analýza aspektů metabolického syndromu
Krupková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Metabolický syndrom je prevalentní onemocnění, charakterizované současnou manifestací inzulínové rezistence, obezity, dyslipidémie, hypertenze a metabolických poruch. Jeho výsledný fenotyp závisí jak na genetických faktorech, tak na faktorech vnějšího prostředí a jejich vzájemných interakcích. Z toho vyplývá komplikovanost detailní analýzy genetické komponenty tohoto syndromu v obecné lidské populaci. Geneticky definované savčí modely jsou významným nástrojem pro analýzu genetické architektury lidských komplexních onemocnění, mezi která se řadí i metabolický syndrom. Cílem této dizertační práce je využití nástrojů funkční a komparativní genomiky k odhalení patogeneze aspektů metabolického syndromu a jeho genetických determinant. Rovněž jsme se zabývali farmakogenetickými interakcemi těchto genetických determinant s látkami ovlivňujícími jednotlivé složky metabolického syndromu. S použitím několika kongenních kmenů laboratorního potkana jsme řešili čtyři různé projekty, zabývající se: farmakogenetickou interakcí kyseliny all-trans retinové a ondansetronu s diferenciálním segmentem chromozomu 8 u potkana, farmakogenetickou interakcí diferenciálního segmentu chromozomu 4 a dexametazonu a stanovením role genu Plzf při vývoji hypertenze, hypertrofie levé komory srdeční (LVH) a intersticiální fibrózy....
|
|
|
Funkčně genomická a farmakogenomická analýza aspektů metabolického syndromu
Krupková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Metabolický syndrom je prevalentní onemocnění, charakterizované současnou manifestací inzulínové rezistence, obezity, dyslipidémie, hypertenze a metabolických poruch. Jeho výsledný fenotyp závisí jak na genetických faktorech, tak na faktorech vnějšího prostředí a jejich vzájemných interakcích. Z toho vyplývá komplikovanost detailní analýzy genetické komponenty tohoto syndromu v obecné lidské populaci. Geneticky definované savčí modely jsou významným nástrojem pro analýzu genetické architektury lidských komplexních onemocnění, mezi která se řadí i metabolický syndrom. Cílem této dizertační práce je využití nástrojů funkční a komparativní genomiky k odhalení patogeneze aspektů metabolického syndromu a jeho genetických determinant. Rovněž jsme se zabývali farmakogenetickými interakcemi těchto genetických determinant s látkami ovlivňujícími jednotlivé složky metabolického syndromu. S použitím několika kongenních kmenů laboratorního potkana jsme řešili čtyři různé projekty, zabývající se: farmakogenetickou interakcí kyseliny all-trans retinové a ondansetronu s diferenciálním segmentem chromozomu 8 u potkana, farmakogenetickou interakcí diferenciálního segmentu chromozomu 4 a dexametazonu a stanovením role genu Plzf při vývoji hypertenze, hypertrofie levé komory srdeční (LVH) a intersticiální fibrózy....
|
|
|
Testování embryotoxicity vybraných lidských teratogenů na zárodcích kuřete.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Teratogeny jsou faktory zevního prostředí schopné vyvolat u exponovaných jedinců vývojovou či vrozenou vadu. Metody používané k odhalení embryotoxického účinku látek jsou buď klasické, využívající laboratorní savce, nebo alternativní, využívající systémů in vitro či in ovo. Alternativní metody testování se od klasických metod liší především tím, že jsou zbaveny metabolismu mateřského organismu, který do systému vnáší vysokou variabilitu výsledku. V této diplomové práci byly použity dvě alternativní metody testování využívající kuřecího zárodku. První byla in ovo metoda CHEST (Jelínek, 1977), kterou lze použít k aplikaci testované látky od ED2 do ED6. Nevýhodou metody CHEST je výrazné naředění testované látky po její subgerminální aplikaci na ED2. Proto jsme vyvinuli in vitro metodu SANDWICH, při které k naředění testované látky nedochází. Cílem práce bylo vypracovat in vitro metodu SANDWICH za použití prokázaného teratogenu (all-trans retinové kyseliny) a jeho rozpouštědla (dimethyl sulfoxidu), dále stanovit odhadovaný začátek pásma embryotoxicity obou testovaných látek pomocí metody SANDWICH a CHEST a výsledky z obou metod porovnat. V této práci jsme potvrdili embryotoxický účinek all-trans kyseliny retinové jak pomocí metody CHEST, tak pomocí metody SANDWICH. Embryotoxický efekt dimethyl...
|
host ::
RSS.